V češtině rozlišujeme 10 slovních druhů. Slovní druhy dělíme do 2 základních kategorií: slovní druhy ohebné a slovní druhy neohebné.
Mezi ohebné slovní druhy patří
- Podstatná jména
- Přídavná jména
- Zájmena
- Číslovky
- Slovesa
Ohebné slovní druhy můžeme skloňovat (= dávat do různých pádů) nebo časovat (= dávat do různých osob). Určujeme u nich mluvnické kategorie.
Podstatná jména
(substantiva)
Označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, stavů a dějů. Jedná se o plnovýznamový slovní druh, ve větě plní nejčastěji roli podmětu nebo předmětu. Podstatná jména můžeme skloňovat a určujeme u nich tyto mluvnické kategorie: rod, číslo, pád a vzor.
Poznáme je podle toho, že si na ně ukážeme TEN, TA, TO. (ten mobil, ta čokoláda, to auto)
Přídavná jména
(adjektiva)
Vyjadřují vlastnosti podstatných jmen (nový mobil, kvalitní čokoláda, nabourané auto) a vztahy (Lucčiny kočky, tatínkovi holubi). Jedná se o slovní druh, který můžeme skloňovat. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i jmennou částí přísudku nebo doplňkem. U přídavných jmen určujeme tyto mluvnické kategorie: rod, číslo, pád a vzor.
Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?
Zájmena
(pronomina)
Zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně odkazují (např. jeho tablet = Ondrův tablet, oni = spolužáci). Zájmena se skloňují. Určujeme u nich tyto mluvnické kategorie: rod, číslo a pád.
Jednotlivé druhy zájmen ti představí toto učivo.
Číslovky
(numeralia)
Vyjadřují počet, pořadí, násobky. Jedná se o slovní druh, který se skloňuje. Určujeme u nich kategorii pádu. Ptáme se na ně otázkami: KOLIK? (osm) KOLIKÁTÝ? (dvacátý) KOLIKERY? (troje) KOLIKANÁSOBNÝ? (pětkrát)
Více k číslovkám nabízí toto učivo.
Slovesa
(verba)
Vyjadřují děj (sněží), činnost (maluje), stav (byl) nebo změnu stavu (není). Slovesa se časují. Ve větě plní nejčastěji roli přísudku. Určujeme u nich tyto mluvnické kategorie: osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod, slovesný vid, třída a vzor.
Ptáme se na ně otázkou: CO KDO DĚLÁ?
Co všechno určujeme u sloves ti ozřejmí toto učivo.
Neohebné slovní druhy mají jen jeden tvar, nemůžeme je skloňovat ani časovat.
Mezi neohebné slovní druhy patří
Příslovce
(adverbia)
Popisují bližší okolnosti dějů nebo stupeň vlastnosti a míru předmětu. Ve větě plní zpravidla roli příslovečného určení.
Ptáme se na ně otázkami: KDY? (zítra), KDE? (tam), KAM? (nahoru), JAK? (pěšky)
Předložky
(prepozice)
Vyjadřují ve větě vztah podstatných jmen k jiným větným členům. Popisují místní nebo časové umístění předmětů, osob a okolností. Ve větě jsou nejčastěji součástí příslovečného určení.
Předložky nikdy nestojí osamoceně, vždy za nimi najdeme podstatné nebo přídavné jméno, zájmeno či číslovku. (Stál u domu., Běžel za ním.)
Spojky
(konjunkce)
Spojují slova nebo věty. Ve větě nejsou žádným větným členem.
Spojky se nachází mezi dvěma slovy (maminka a tatínek) nebo mezi dvěma větami (Musí pracovat, protože potřebuje peníze.).
Více informací ke spojkám najdete tady.
Částice
(partikule)
Vyjadřují pocity, přání a postoje mluvčího. Nejsou žádným větným členem.
Studenti si je často pletou s příslovci a se spojkami, ale částice nespojují slova ani věty a nelze se na ně zeptat jako na příslovce.
To je ale krása! Ať mi to máma dovolí!
Citoslovce
(interjekce)
Napodobují různé zvuky, povzdechy a nálady mluvčího. Nejsou žádným větným členem. Citoslovce mohou fungovat samostatně i mimo větu. (Ach jo.)
Rada na závěr
Při určování slovních druhů si dávej dobrý pozor na kontext věty. Některá slova mohou být zástupci vícero slovních druhů, jejich roli určuje kontext, tedy jejich zapojení do věty.
Například:
Nelíbí se jí to. (jí = zájmeno)
Jí 5x denně. (jí = sloveso)
Více informací k této záležitosti najdete v tomto učivu.
Zeptejte se ostatních
6 příspěvků
Na bílo. O jaké dva slovní druhy jde?
Už se moc těším na oslavu. Už je příslovce nebo částice?
Už se moc těším na oslavu, která bude odpoledne. Která bude zájmeno nebo přídav. jméno?
Dobrý den, dovolím si nasdílet odůvodnění z Internetové jazykové příručky: Do roku 1993 se doporučovalo psát spojení tohoto typu zvlášť při vyjadřování děje (vymalovat strop do modra) a dohromady při vyjádření stavu (šaty domodra). Toto rozlišování bylo PČP v roce 1993 opuštěno. Nyní jsou kodifikovány obě varianty psaní a není mezi nimi žádný významový rozdíl. Lze je tedy psát zvlášť (jako spojení předložky a jména: na černo, na kyselo, do křupava) i dohromady (tzv. spřežka: načerno, nakyselo, dokřupava).
už = příslovce, která = zájmeno vztažné
K zájmenům se dočtete více tady: https://www.cestinadoma.cz/ucivo/zajmena
Přidat příspěvek
Pro možnost vkládat příspěvky je nutné se zaregistrovat a přihlásit.