Čeština doma

V dnešním příspěvku si zopakujeme, co tvoří základní skladební dvojici, jaké druhy podmětu a přísudku rozlišujeme, rozebereme si rozvíjející větné členy a ukážeme si, jak je ve větě identifikovat.

Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek. Na podmět se ptáme otázkou 1. pádu (kdo? co?), na přísudek otázkou co dělá podmět?

Druhy podmětu

Vyjádřený

příklad: Na stěně visel obraz. (Kdo, co? visel na stěně? Obraz. Podmět je ve větě vyjádřen slovně = podmět vyjádřený.

Nevyjádřený

příklad: Včera jsem se díval [já] na televizi. (Kdo, co? se díval včera na televizi? Já. Podmět ve větě není přímo vyjádřen, nicméně my víme, o koho se jedná.

Všeobecný

příklad: Na Vánoce budou dávat [oni] v televizi Popelku. (Kdo, co? bude dávat v televizi Popelku? Oni. Podmět není ve větě vyjádřen a my netušíme, o koho/co se přesně jedná.

Několikanásobný

příklad: Maminka, babička a Jana šly na procházku s naším Alíkem. (Kdo, co? šel na procházku s Alíkem? Maminka, babička a Jana. Několikanásobný podmět je vyjádřen několika souřadnými výrazy. (Pozor! Jednotlivé členy několikanásobného podmětu oddělujeme čárkami, pokud nejsou spojeny spojkami a, i, nebo.)

Holý

příklad: Žáci zpívali.

Rozvitý

příklad: Naši žáci zpívali.

Druhy přísudku

Slovesný

Slovesný jednoduchý

Tvoří ho 1 sloveso: Maminka upekla tvarohový koláč.

Slovesný složený

Je tvořený způsobovým nebo fázovým slovesem + infinitivem: Maminka chce upéct tvarohový koláč.

Způsobová slovesa

muset, moci, smět, mít, chtít

Fázová slovesa

začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat

Jmenný se sponou

Přísudek tvořený sponou (slovesa být, bývat, stát, stávat se) a podstatným nebo přídavným jménem.

příklad: Tomáš bude automechanikem.

Jmenný bez spony

Přísudek jmenný bez spony je tvořen pouze podstatným nebo přídavným jménem, spona chybí.

příklad: Učení mučení. = Učení [je] mučení.

Rozvíjející větné členy

přívlastek

(shodný, neshodný)

předmět

(2. - 7. pád)

příslovečné určení

(místa, času, způsobu, míry, příčiny)

doplněk

(noční můra😜)

Při určování rozvíjejících větných členů si kladu tyto 2 otázky:

1) Co rozvíjí větný člen, který určuji? (= o jaký slovní druh se jedná?)

2) Jakým slovním druhem je větný člen, který určuji, vyjádřen?

Přívlastek

Pokud je větný člen, který je dále rozvíjen, vyjádřen podstatným jménem, tak větný člen rozvíjející je přívlastek.

Přívlastek shodný = určovaný větný člen je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem, číslovkou.

Přívlastek neshodný = určovaný větný člen je vyjádřen rovněž podstatným jménem.

Předmět

Rozvíjeným větným členem je sloveso. Nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem a otázkou jsou v tomto případě všechny pádové otázky kromě 1. pádu.

Příslovečné určení

Rozvíjeným větným členem je sloveso (stejně jako u předmětu!). Otázkami jsou příslovce: kde? kam? kdy? proč? jak? do jaké míry?

Doplněk

Jak poznáme doplněk?

1. Je to rozvíjející větný člen, rozvíjí (závisí, tvoří skladební dvojici) podstatné jméno i sloveso zároveň.
2. Bývá vyjádřen přídavným jménem nebo podstatným jménem (nejčastěji v 7. pádu).
3. Tážeme se na něj otázkou jak?

Pamatuj!

Doplněk vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za jistého děje (děvčata tancovala bosa) nebo kterou za děje získává (zvolili otce předsedou).

Příklady:

Vraceli jsme se unaveni.

Unaveni = doplněk

Dvěře na balkon zůstaly otevřeny.

Otevřeny = doplněk

Taky pamatuj!

Samostatným větným členem nemůže být: zvratné zájmeno se, si, předložka, spojka, částice.