Čeština doma

Dnes si povíme o tom, jak správně rozpoznat vedlejší větu doplňkovou a přísudkovou. Obě jsou češtinářskými lahůdkami a dokáží znepříjemnit nejeden jazykový rozbor. 🤓

Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta doplňková rozvíjí současně dva různé větné členy z hlavní věty. Rozvíjí vždy sloveso a nějaké jméno. Řídící věta obvykle končí předmětem.

Příklad:

• Vidím Petru, jak se třese.

Vedlejší věta („jak se třese“) rozvíjí podstatné jméno (Koho vidím, jak se třese? Petru.) Vztahuje se však i k přísudku (Co vidím? Jak se třese.) Vedlejší věta rozvíjí dva větné členy, podstatné jméno a sloveso. 

Další "pojistkou", že se jedná o vedlejší větu doplňkovou je spojka jak. Kromě spojky jak, uvozují vedlejší větu doplňkovou také spojky kterak a coby.

Další příklady vedlejších vět doplňkových:

• Viděl matku, kterak se sklání nad postelí.
• Zahlédl psa, jak zaběhl do lesa.

Vedlejší věta přísudková

Vedlejší věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku věty řídící. V hlavní větě je tak pouze spona: tj. sloveso být nebo stávat se. 

Příklad:

• Obloha byla modrá. (byla modrá = přísudek jmenný se sponou)
• Obloha byla, jako by jí vymetl. (modrá je nahrazeno vedlejší větou přísudkovou)

Další příklady vedlejších vět přísudkových:

• Vlasy byly, jako by je pozlatil.
• Obloha byla, jako by ji namaloval.
• Nebyl, za koho jsem ho považoval.
• Babička měla vlasy, jako když padne bílý sníh. 
• Náš tatínek nebyl z těch, kdo se bojí.
• Dominik zůstal stát, jako když ho opaří.
• Krajina byla, jako když ji pocukruje.
• Lidé vždy nejsou, jak vypadají.

Pokud si potřebuješ zopakovat ostatní druhy vedlejších vět, doporučuju tento článek. 😉